|
|
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Kopecký, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce Ochrana mořského prostředí včetně ekosystémů a biodiverzity mořského dna je jedním z důležitých cílů, k jehož naplnění by mělo směřovat mezinárodní právo životního prostředí. V první části této diplomové práce jsem představil nejvýznamnější ekosystémy hlubokomořského dna a upozornil jsem na některé rozdíly mezi přírodovědným náhledem na ně a jejich právním pojetím. Ve druhé části práce jsem představil stěžejní principy a přístupy, které se při ochraně biodiverzity hlubokomořského dna uplatní, včetně příkladů konkrétních závazných a nezávazných právních nástrojů mezinárodního práva. Též jsem stručně nastínil jejich postavení v současném systému mezinárodního práva, zejména pak s ohledem na mezinárodní obyčejové a smluvní právo. Ve třetí části jsem se zaměřil na rozbor konkrétních mezinárodních úmluv, které se týkají ochrany biodiverzity hlubokomořského dna. Nejprve jsem analyzoval Úmluvu OSN o mořském právu a poté jsem se zaměřil na dvě regionální právní úpravy, a to Úmluvu o ochraně mořského prostředí v severovýchodním Atlantiku a antarktický smluvní systém. U každé z nich jsem se nejprve zabýval tím, zda reflektují stěžejní principy a přístupy, které jsem představil ve druhé části této práce. Následně jsem se zabýval rozborem...
|
|
|
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva
Janata, Marek ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá historickým vývojem přirozených a umělých ostrovů a jejich zakotvení v současné právní úpravě. Další části práce jsou věnovány typologickému vydělení umělých ostrovů dle jejich možného využití a nastínění možnosti států stavět umělé ostrovy v mořských zónách. Od přijetí Úmluvy o mořském právu v roce 1982 nedošlo k významné kodifikaci či mezinárodní konferenci na toto téma. Jediným významným sporem v poslední dekádě týkající se otázek umělých ostrovů bylo arbitrážní řízení ve sporu o Jihočínské moře. První část diplomové práce se věnuje historickému vývoji právní regulace mořského práva od 15. století do současnosti. Od 20. století je věnována pozornost především názorovým proudům a návrhům týkajících se problematiky právního vymezení umělých a přirozených ostrovů. Nejdůležitějšími konferencemi 20. století, kde vyvstala otázka ostrovů, byly Haagská konference v roce 1930, První konference o mořském právu v roce 1958 a Třetí konference o mořském právu v roce 1982. Druhá část je zaměřena na právní úpravu jednotlivých mořských zón. Tato problematika je klíčová pro pochopení mořského práva obecně, ale i specifickým právním pojmům jako jsou ostrovy, skály, vynořující se vyvýšeniny a další mořské...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
Právní prostředky ochrany moří před znečištěním
Topinková, Markéta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Rigorózní práce Právní prostředky ochrany moří před znečištěním Mgr. Ing. Markéta Topinková LL.M. Práce pojednává o zdrojích znečištění moře a rizikových faktorech znečišťování moře, jako jsou námořní přeprava a další lidské činnosti na mořském dně i na pevnině, na které navazuje podrobná analýza prostředků, které mohou být využity pro boj s jednotlivými zdroji a riziky znečišťování. Práce se soustředí zejména na kritické zkoumání a možná potenciální zlepšení existujících právních prostředků a žádoucí přijetí právních prostředků nových. Existující nejvýznamnější právní prostředky na ochranu moří jsou, ve světle jejich postupného zdokonalování a zvyšování účinnosti a vynutitelnosti, ke kterému došlo zejména v posledních desetiletích, komparovány, je hodnocen jejich vznik a vývoj, jsou analyzovány jejich přínosy i nedostatky a jsou doporučována jejich další vylepšení. Po analýze a komparaci mezinárodních úmluv, evropského práva a právní úpravy USA se práce obrací i ke vztahu České republiky, jako vnitrozemského státu, k problematice znečištění moří a domácí právní úpravě této problematiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
host ::
RSS.